Slovinský kras - Postojenská jeskyně
Postojna jama je známá mimořádným bohatstvím krápníků pestrých barev a tvarů. Nejmenší jsou trubičky a
stalaktity, které visí ze stropů. Stalaktity a stalagmity srůstají do krápníkových sloupů.
Odborníci zjistili, že během 10 let vyrostou krápníky sotva o 0,1 milimetru, nejvíce snad o 1 milimetr.
Pokud krápníky poškodíme nebo ulomíme, nelze je nahradit.
Zdejší jeskyni objevil v roce 1818 Luka Čeč. Potom místní jeskyňáři a četní odborníci prozkoumali ještě
ostatní chodby. Vstupní část jeskyně byla navštěvována už dávno v minulosti. Podle nalezených kamenných nástrojů
archeologové zjistili, že Postojenskou jeskyni a ostatní okolní jeskyně občas navštěvoval už pračlověk před více
jak 50 000 lety jako lovec jeskynních a jiných živočichů. V jeskyni bylo nalezeno mnoho kostí vymřelých zvířat,
např. jeskynního medvěda. Podpisy návštěvníků na stěnách vstupních chodeb dokazují, že si jeskyni prohlíželi
už ve 13. století.
Vchod do jeskyně je v nadmořské výšce 674 metrů. Za vchodem je více než 20 kilometrů chodeb. Prohlídková trasa je dlouhá
5,2 kilometru, z toho 3,5 kilometru projedou návštěvníci vláčkem, který je v provozu od roku 1872. Vlak
návštěvníky nejdříve veze po chodbách Staré jeskyně. V roce 1884 pak staré osvětlování jeskyně pochodněmi,
svíčkami, olejovými a acetylenovými lampami nahradilo elektrické osvětlení. V roce 1967 byla vybudována dvoukolejná
okružní jeskynní dráha, takže může denně navštívit nejlepší části Postojenské jeskyně až 14 000 turistů.
V 80. letech 20. století jeskyni ročně navštívilo 900 000 turistů z celého světa. Po bojích za osamostatnění Slovinska
v roce 1991 klesl počet návštěvníků a na přelomu století bylo asi 300 000 a 400 000 návštěvníků ročně.
Nejdřív se jde do Velké katedrály, další jeskyně se jmenují Taneční síň,
Krystalová chodba, Kalvárie s lesem stalaktitů, Černá jeskyně, Zimní síň. Nejhezčí je Krásná jeskyně, která je
dlouhá přes 500 metrů. Ke konci prohlídky je v malém bazénku vystaveno několik exemplářů unikátního jeskynního
živočicha macaráta jeskynního (Proteus anguinus). Macarát jeskynní je obojživelník žijící
v podzemních jeskynních říčkách, dýchá zevními žábrami a žije v krasových vodách
Dinarského krasu, kde se živí mikroskopicky malými tvory. V krasovém podzemí Postojenské jeskyně žijí další
jeskynní zvířata - zvláštní druhy brouků, kobylek, pavouků, raků, stonožek. Bylo napočítáno 190 druhů různých
živočichů, ale nejpopulárnější živočich je bezesporu macarát jeskynní.
