Slovinsko - Julské Alpy
Julské Alpy jsou nejznámějším a nejnavštěvovanějším slovinským pohořím, leží zde také nejvyšší vrchol země - Triglav (2 864 m n. m.). Julské Alpy jsou nejmohutnějším pohořím jihovýchodních vápencových Alp. Mezi hlubokými údolími se tu impozantně tyčí romanticky působící šedobílé skalní stěny jednotlivých horských masivů. Na severu jsou Julské Alpy odděleny od Karnských Alp a Karavanek údolím řeky Sávy a na východě na ně navazují Kamnické Alpy. Území dnešních Julských Alp tvořilo v období druhohor (před 220 - 60 miliony let) dno tzv. Tethyského moře. Na dno tohoto moře se v mohutných vrstvách usazoval vápenec a dolomit. Na konci období křídy a ve třetihorách asi před 60 milióny let se začalo mořské dno vrásnit a postupně bylo vyzdviženo nad mořskou hladinu pásmo Alp. V době ledové bylo skoro celé území Julských Alp pokryto obrovským krunýřem ledu. Ledovce vyhloubily v Julských Alpách kary - ledovcové kotle, trogová údolí i pánve jezer, dopravily do údolí bludné balvany a uložily bezpočet morén.
Julské Alpy jsou oblastí s bohatou historií. Je to snad jediná část celých Alp, která dostala svůj dnešní název už v antických dobách. Jméno dostaly Julské Alpy v období říše římské podle osady Forum Iulii, pojmenované podle vládnoucího rodu Juliovců. Julské Alpy mají bohatou historii. Slované se zde usídlili asi v 6. století a dlouho si udrželi samostatnost. Z té doby se zachovalo mnoho slovanských legend, např. o vzniku názvu hory Triglav. Novodobá historie je spojena zejména s těžkými boji v Julských Alpách v obou světových válkách. V oblasti Triglavu, Bogatinu, Krnu a Kaninu stojí ještě dnes stará kasárna či zbytky opevnění a po bývalých vojenských cestách, které zde v letech 1914 - 1918 vybudovaly obě válčící strany (Rakousko-Uhersko a Itálie). Dnes tu v Julských Alpách vedou vysokohorské chodníky a stezky. V letech 1941 - 1945 v Julských Alpách zuřila partyzánská Národně-osvobozenecká válka. Připomíná ji mnoho monumentů a památníků, jak v dolinách, tak vysoko v horách. Nejznámější z nich je monument ve tvaru velikého háku s karabinou v dolině Vrata pod severní stěnou Triglavu.
Julské Alpy jsou nerozlučně spjaty s průkopníkem alpského horolezectví a nadšeným propagátorem krás těchto hor - Juliem Kugy (1858 - 1944). Jeho kniha „Ze života horolezce“, dokládající sílu čisté lásky člověka k horám, patří dnes k základním kamenům světové horolezecké literatury a bývá často výstižně považována za „klíč k duši Julských Alp“.
V Julských Alpách rostou také některé endemické druhy rostlin, bohatou květenou se proslavilo údolí Sedmi triglavských jezer, náhorní plošiny a hřebeny Velo Polje, Črna Prst a Ratekovec. V Julských Alpách rostou především vzácné druhy hořců, zvonek Zoisův, lilie kranjská, lomikameny, netřesky, rozchodníky a alpská protěž. Les sahá do výšky 1 500 - 1 700 m n. m. Horní hranici lesa v Julských Alpách tvoří osamělé modříny. Jako podrost je v Julských Alpách rozšířena azalka a lýkovec. Ze zvířat žije v Julských Alpách tetřev hlušec, orel skalní, plch velký, svišť horský.
