Slovinsko - Lublaň

Lublaň

Prešerenovo náměstí v Lublani dostalo jméno po nejvýznamnějším slovinském básníku romantismu France Prešerenovi (1800 - 1849). Jeho pomník na náměstí byl odhalen roku 1905. Náměstí dominuje v italském stylu zdobená fasáda kostela františkánů, postaveného mezi lety 1646 - 1660.

Lublaň

Tromostovje (Trojmostí) v Lublani je zvláštní pozoruhodnost lublaňské architektury. Skládá se ze starého kamenného mostu z roku 1842 a dvou bočních mostů, které architekt Jože Plečnik doplnil v roce 1931. Na konci mostu je kašna se třemi kraňskými řekami (Sáva, Krka, Lublanice).

Lublaň

Stolnica v Lublani je katedrála sv. Mikuláše, která stojí na místě, kde stával už ve 12. století románský kostel. Dnešní stavba pochází z let 1701 - 1708. Na východní fasádě najdete gotickou Pietu z poloviny 15. století. Boční brána katedrály byla u příležitosti návštěvy papeže v Lublani v roce 1996 vyzdobena vyřezávanou historií lublaňské diecéze.

Vodnikovo náměstí v Lublani bylo postaveno po zemětřesení roku 1895. Jméno je po slovinském literátu Valentinu Vodnikovi.

Lublaň

Od náměstí směrem k Trojmostí stojí skvělé Plečnikovy tržnice. Jejich monumentální kolonáda probíhá v mírné křivce od Trojmostí k Dračímu mostu.

Lublaň

Dračí most v Lublani stojí u tržiště a byl postaven roku 1901 na místě bývalého dřevěného Řeznického mostu. Byl pojmenován po císaři Františku Josefovi, ale pouze na papíře, protože jeho jméno nebylo v praxi nikdy přijato. Most byl postaven jako železobetonová konstrukce, jedna z prvních tohoto typu v Evropě. Typickou dekorací mostu jsou draci, symbol města.

Lublaň

Kongresové náměstí v Lublani je od základu vytvořené v barokním slohu. Dominantou jižní strany náměstí je budova Lublaňské univerzity. Budova samotná byla postavena v letech 1898 - 1902 pro sněmovnu. Univerzita byla založena v roce 1919. Před hlavním vstupem jsou busty významných osobností, také Jože Plečnika a uprostřed moderní socha Evropy, která sem byla umístěna k výročí přiznání samostatnosti Slovinsku v roce 1992. Vedle univerzity stojí budova Slovinské filharmonie, postavená roku 1891 na základech bývalého Zemského divadla, které bylo zničeno požárem.

Lublaň

Park Zvezda v Lublani se rozkládá mezi zbytky hradeb antické Emony. Rostou zde platany, je zde umístěna obrovská kotva, která připomíná to, že mají Slovinci přístup k moři. V parku stojí kopie pozlacené sochy občana Emony, která zde byla skutečně nalezena v roce 1836 a původně byla omylem považována za sochu císaře Konstantina.

Lublaň

Uršulinska cerkev v Lublani je voršilský kostel Nejsvětější Trojice. Je nejkrásnější barokní stavbou v Lublani. Architekt je neznámý, ale stavba má spojení s palladiovskou školou pozdního baroka v severní Itálii - bez ornamentů a maleb. Vzorem byl benátský kostel Il Redentore od Palladia.

Slovenska akademija znanosti in umetnosti v Lublani je Slovinská umělecká a vědecká akademie, která má sídlo v barokním paláci, který získal svou současnou podobu v polovině 18. století. Původně byl sídlem zemského parlamentu a rovněž sloužil jako jeviště pro hostující italská divadla.

Lublaň

Narodna univerzitelna knjižnica v Lublani je Národní a univerzitní knihovna. Byla postavena podle plánů architekta Jože Plečnika v letech 1936 - 1941. Zdobí ji socha Mojžíše, busty vědců a hudebních skladatelů. Dnes knihovna uchovává mnoho středověkých dokumentů, prvotisků a renesančních vydání knih, a jako zvláštní zajímavost, ilegální literaturu tištěnou v okupované Lublani v letech 1941 - 1945.

Lublaň

Trg francoske revolucije v Lublani je Náměstí francouzské revoluce. Na něm stojí Plečnikův sloup - památník napoleonské Ilýrii, s reliéfem Napoleonovy ověnčené hlavy a Vodnikovými verši z básně „Óda na vzkříšenou Ilýrii“. V sloupu je uložen popel z hrobu francouzského vojáka, který padl v roce 1813 v bitvě s Rakušany.

Lublaň

Križanke v Lublani je bývalý klášterní komplex, upravený Plečnikem po 2. světové válce ve stylu antiky a renesance. Areál zasahuje až k hradbám. Celá jihozápadní část Lublaně byla od 13. století majetkem Rytířů Kříže (Križniki, řád německých rytířů). Nyní vše slouží letním slavnostem, divadelním představením a koncertům.

Rimski zid - římské hradby - se v malé části zachovaly na jihozápadě Lublaně. Základní kámen pravděpodobně položil sám císař Augustus v roce 14.

Lublaň

Čevljarski most (Ševcovský most) v Lublani, který před Plečnikovým zásahem soutěžil s Ponte Vecchio ve Florencii, byl rovněž zastřešený a lemovaný řemeslnickými dílnami, od kterých dostal své jméno.

Lublaň

Staré město v Lublani pod hradem je tvořeno náměstími, spíše ulicí Mestni trg, což je ulice s obchody, kavárnami a butiky. Je to údajně nejhezčí část starého města. Osu starého města tvoří ještě Stari a Gradski trg. Ze Starého trgu vede chodník nahoru na hrad.

Lublaň

Ljubljanski grad je hrad na Hradním kopci. Je dominantou Lublaně. Vykopávky dokazují, že kopec byl poprvé opevněn v období lidu popelnicových polí ve 12. století př. n. l., osídlení pokračovalo i v době Keltů a Ilyrů a svůj vojenský tábor zde měli Římané. Ve středověku se tu usadili Slované. V 11. století byla na kopci postavena první pevnost, pravděpodobně dřevěná. Tu potom ve 13. století nahradil kamenný hrad. V té době zde bylo sídlo místního vládce, který zde razil své vlastní mince. Habsburkové hrad přestavěli v 15. století pro zajištění ochrany proti Turkům. Svou nynější podobu získal po zemětřesení v roce 1511 a při dalších renovacích v průběhu 17. a 18. století. Obrat v osudu hradu znamenal roku 1905, kdy jej zakoupilo město Lublaň. O téměř 60 let později začala jeho systematická obnova.